Rodinné domy BplusB

Stavební provedení našich domů se vyznačuje uplatněním zásad, pro které se v sousedním Německu vžil název biologická stavba. Základním stavebním materiálem jsou cihly poroton, nebo poroterm a dřevo. Chráníme se užívání materiálů, které sice jednotlivě vyhovují hygienickým normám, ale nezkoumají se vlivy těchto materiálů v jejich násobku. Držíme se zásady, že stokrát nic umořilo osla a proto na naši stavbu nepatří dřevotříska, jedovaté laky, skelná nebo čedičová vata. Používáme barvy schválené pro dětské hračky, isolujeme celulosou. Ochranu proti radonu provádíme sice použitím protiradonové folie, ale především pod základovou desku zabudováváme odvětrání. Z důvodů ekonomických používáme, místo isolace korkem, zateplení polystyrenem, u isolačních oken plastové rámy. Na přání jsme však připraveni i tyto "hříchy" napravit.

popis1	popis2
popis3	popis4

Financování

Je pro nás až nepochopitelné, kolik lidí naletělo podvodníkům, nabízejícím levné domy, (viz H-System). Je zarážející, že tento způsob "podnikání" dovolují české zákony. Šli jsme pro poučení do Německa, kde platit stavbu předem je nezákonné a vypracovali jsme systém sedmi splátek, podle postupu stavby.

Platby:	proc.
uzavření smlouvy a přepsání pozemku	25 %
zabetonování základů	20 %
hrubá stavba vč. střechy	20 %
instalace elektro,sanita,topení	12 %
okna, omítky	10 %
kolaudace	10 %
odstranění kolaudačních závad	3 %

Pozemek a dům od 4.500 000 Kč. V případě Vašeho zájmu dodáme další podklady, jsme připraveni i seznámit zájemce s projektem přímo na místě. Popis stavby a další informace Vám na vyžádání rádi zašleme.

Naše domy jsou stavěny na základě dlouholetých zkušeností s výběrem biologicky nezávadných materiálů. Stručně řečeno: stěny z pálené hlíny Poroterm, stropy, dveře dřevo (žádná dřevotříska) a důsledné vynechání všech látek, které mají nepříznivý vliv na zdraví lidí a domácích mazlíčků.

popis5	popis6
popis7	popis8
popis9	popis10
popis11	popis12

Zajímavosti z historie tohoto kraje

Smíchovsko a Zbraslavsko (z internetu) Pražské okolí, bohato půvaby krajinnými a oživeno mimo hojné potoky i dvěma řekami, Vltavou a Mží, jichž jména patrně mají původ předhistorický, lákalo příhodnou polohou svou již od nepaměti obyvatelstvo země k osazování. Zvláště část na levém břehu Vltavy od vtoku Mže až k potoku, kdysi Stativnice řečenému, v kterou zahrnuty na větším díle nynější okresy Smíchovský a Zbraslavský, zalidněna již v době neolitické, jak svědčí hojné nálezy z doby té, o nichž na jiném místě pojednáno. Také rozsáhlá kamenná hradiště, zvláště Šárecké a na pravém břehu Vltavy u Zbraslavi, kde se dosud "na Hradišti" říká, jsou důkazem, že oblasť tato hojně byla obydlena. Tomu nasvědčuje také velké pohřebiště, objevené v pískovém náplavu při stoku Berounky s Vltavou u Modřan, mimo jiná, jež se u každé téměř osady staršího původu vyskýtají. Z povahy půdy samé plyne, že Slované, národ rolnický, nalezše po příchodu svém do vlasti naší mnohé lesy již vymýtěné, ano i některá sídla dřívějších obyvatel, ač opuštěná, přece polohou k zaměstnání svému příhodná, usadili se v nich a zabývali se po zvyku svém rolnictvím. Sedliště, jichž jména odvozovali často ode jmen starešiny rodu (patronymika), od zaměstnání obyvatel neb od povahy krajiny (jména topická), zakládána byla nejčastěji při řekách, na příhodných návrších, ano i ve skrytu lesních samot. Pilní těhaři a rataji (rolníci a oráči) zúrodnili půdu v krajině, kde se usadili, proměnili lada v žírná pole a sady, mýtili lesy, v mýtinách louky zaseli, a rozdělivše půdu v lány; učinili ji bydlistěm jednoho rodu neboli přátelstva. Jest obecně známo, že staří Čechové bydleli v otevřených vsích okolo hradů župních, které jednotlivým rodům náležely. Jmění rodů těch bylo společné a nedílné. Všecky záležitosti rodinné i náboženské obstarával starosta plemena neboli vladyka. Jeho poslouchali vlastní členové rodiny, vykonávajíce uložené práce, muži polní, ženy domácí. Pole nikdy nezorané slulo niva; zděláním, t. j. vyoráním brázd na lánu (asi 60 jiter), proměněna niva v roli (o-roli). Odtud také název rolník. Orná dědina měřena té doby na popluží (aratura), což byla míra půdy ke dvorci náležité, asi 1 1/2 lánu, více nebo méně, ne všude stejně. Přirozenými hranicemi byly jednotlivým osadám potoky, vrchy, údolí a t. d. Uměle utvořily se hranice nanesením kopců buď z prsti a hlíny neb náspem z kamenů. Také jednotlivé stromy, skalky s lipami t. j. znameními do nich vrytými, vřezanými nebo vroubenými v podobě šípů, kol a j., kameny do země zasazené, sádky zvané, bývaly od starodávna hraničnými znaky společného i osobního majetku. Hojné lesy poskytovaly mohutných trámů na stavbu ohrad, božnic, tvrzí i obydlí, jichž tvar a úprava obecně jsou známy. I o kamenných stavbách děje se zmínka již za prvních Přemyslovců.

J.H. 2oo5